9.11.2011
7 OTÁZEK PRO PROJEKT PARABELUM
Pražská metalcoreová kapela Projekt Parabelum oslavila své desáté narozeniny. Při té příležitosti uspořádala ve středu 2. listopadu koncert v klubu Rock Café, na kterém nechybělo šampaňské, dort a také legendární kapely Kashmir 9:41 a Michael's Uncle. Využil jsem tohoto výročí a položil kapele několik otázek, týkajících se minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Odpovídal Sakala, kytarista Projektu Parabelum.
Jak vzpomínáš na úplné začátky kapely Projekt Parabelum?
S úsměvem i vážně, s respektem i despektem. Zkoušeli jsme ve zkušebnách u Jeffa, tahali bedny do druhýho suterénu tzv. uličkou hanby, místem, kde zvláště při návratu z koncertů docházelo k jistým kolizím se schodištěm, hlavně při stěhování rozložené bicí soupravy mistra Wikinga. Byly to chvíle nabitý tou prazvláštní energií, kdy máš pocit, že už je to vlastně všechno tady a stačí to jen sebrat ze země. Známá to fata Morgana všeho počátečního.
První koncerty, festivaly, focení ... bylo to prostě super!!! A je teda pořád.
Jaký byl impuls k založení Projektu Parabelum?
V tý době (2001) vrcholila první vlna stagnace rockovejch kapel, spíš teda už se blejskalo na lepší časy, taneční scéna byla pořád silná, ale lidem přeci jenom začal scházet kontakt s živou kapelou a měly už plný zuby všech různejch instantních zážitků s laserovou show, PA systémama, tisícema druhů speedů a všeho možnýho. Do roku 98 jsem hrával s litoměřickým Anarchuzem (mimochodem tahle parta se dala zpátky dohromady, někdy v půlce minulýho roku vydali výborný nový CD s příznačnym názvem pro současný dny – Přestaň mě srát, ale já tam už nehraju, protože hraju jinde a ještě k tomu jsem hrozně starej). No a prostě už mě přestalo bavit zevlovat a jenom hrát Quake, Half Life (teda, ten mě baví do dneška) a tak jsem zavolal Simonovi, kterýho jsem si pamatoval jako gotickou máničku z poloviny devadesátek, kdy jsme se při hraní na litoměřický akci skvěle pobavili a zasmáli u jedný cigarety, myslim že to byla jedna a toho taky už nebavily ty hry ... Navíc K25A nějak parkovaly, nebo spíš jely na pomalej chod. Tak jsme se sešli po válce v pět v bistru na Florenci, ja jsem teda Simona skoro po těch letech nepoznal, přišel jinak ostříhanej a tak, ale nakonec to dopadlo. No a ten večer při vynášení koše přišel na to, že by nebylo od věci zavolat Wikingovi, jestli nemá čas a měl. Jo, a ještě tam byl s náma Volhajn, libovec z Klášterce!
Jak tak na to vzpomínam, byla to skvělá doba, protože dneska, když někomu nabídneš, jestli by s Tebou nešel do kapely, tak se rovnou zeptá, a kolik že by za to bylo. Pravda, voda, plyn, elektřina je všechno dražší a hlavně když máš SIPO, tak musíš do prasátka řádně sypat, jinak Tě vysypou z nájmu a budeš bydlet na zadním dvorku. Ale to je asi vývoj a s tim nikdo nic neudělá a ani nechce, že jo.
Vzhledem k tomu, že už tehdy jste byli zkušení muzikanti, byly začátky jednodušší?
Jak se to vezme. Odpadnou Ti starosti typu, jestli na to vůbec chci hrát a kdo na co bude hrát, víš, že by nástroj měl v ideálnim případě alespoň trochu ladit a že nebejvá dobrý před koncertem v létě celej den ležet na plovárně na sluníčku a pít pivo.
Na druhou stranu, už to neni taková tabula rasa. Jak jsem podotknul, kluci hráli v Kurtizánách, já v Anarchuzu a spoustu lidí se přišlo podivat, jestli nám to taky tak šlape. No samozřejmě, že v počátcích moc nešlapalo, než jsme kapelu sehráli, takže i pro pár lidí to byla jistá satisfakce. Ale jinak samozřejmě bejvá dobrý, když víš, co a jak bych chtěl a měl dělat.
Pomohlo nějak kapele Simonovo účinkování v K25A, "přetáhl" si třeba nějaké fanoušky?
Tak kapele Simonovo účinkování v K25A pomohlo hlavně tim, že se tam v průběhu let naučil zpívat a věděli jsme, kde je dobrá šatna. Kdo koho přetáhl, o tom nic moc newim, my se s našimi fans nepereme, neb si je držíme v úctě a vážnosti. Samozřejmě, pokud oni činí taktéž, že.
Jak bys srovnal situaci před deseti lety a přítomnost, hlavně po stránce živého hraní a právě fanoušků?
V našem malym rybníku rokenrolu dochází k určitejm periodám, podobně jako doba ledová střídá teplejší období. Něco je na vzestupu a něco na sestupu. V druhé odpovědi jsem popisoval, že zrovna končila doba digitálního temna a analogová lampa byla na vzestupu. V současný chvíli mam pocit, že křivka se sklání poněkud strměji do bodu nula a pojede zřejmě až do záporné kulminace, kde pohasíná i zmiňovaná katodová trubice. Když se tak ohlížím, tak si říkám, kde to všechno je a více méně kam to směřuje. Ať se probírám pamětí, jak chci, tak si nemužu vzpomenout na nějakou zásadní kapelu, která by přišla s něčím novým. A je to v celosvětovym měřítku. Poslední zlomová kapela v tvrdym ranku pro mě byla Pantera a SOAD. Jinak to všechno okolo je jenom plagiát a nesmělý nástupnictví. Devadesátý leta daly světu Pearl Jam, Soundgarden, Nirvanu, sedmdesátý a osmdesátý Iron Maiden, Judas Priest a hlavně Black Sabbath a Metallicu. O těhle jménech se může dnešní dekádě jenom snít. Newim, jestli je to internetem a nemožností zabránit nelegálnímu stahování, ale prostě je to pryč!
Ale to jsem odbočil, i když vlastně ne tak docela. Lidi zaplaťbůh nějaký choděj - poznáme to podle pokašlávání v rohu sálu mezi písničkama. Celkovej trend je prostě sestupnej. Na začátku 96 se jednalo o odklon od live kapel k elektronický muzice. V současný době se jedná o další odklon, ale neni mi jasný kam. Někdy mam pocit, že lidi nic nezajímá krom Facebooku. V hospodách je prázdno, nebo alespoň v těch, kam chodim já a říkám si, kde jsou ty mladý kluci a holky. A neni to tim, že bych chodil po zavíračce.
Aneb jak podotkl můj důvěrný známý Nikolas Dek – Cyberporno je super, ale takovej pořádnej analog se všim všudy taky neni k zahození.
Co se vám za těch deset let nejvíc povedlo?
No asi to, že jsme pořád tady. Nebo ne?
A co nějaké plány do budoucna .. na dalších deset let?
No bejt pořád tady. Nebo ne?
Díky za rozhovor!
Klikni na fotku pro zobrazení galerie z narozeninového koncertu.
Líbil se ti článek? Sdílej ho na Facebooku.SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
PROJEKT PARABELUM ROZBURÁCEL
PRAŽSKÉ FUTURUM
Pražská hardcoreová kapela Projekt Parabelum se ve středu 17. listopadu postarala o pořádně hlasitý večírek. V rámci svého turné k novému CD Radiola navštívila pražský klub Futurum, kde album také pokřtila. Kmotrem Radioly se stal moderátor radia Rockzone a zároveň člen kapely Blue Effect více >
PROJEKT PARABELUM OSLAVÍ
10 LET SVÉ EXISTENCE
Projekt Parabelum oslaví 10. výročí své existence koncertem v legendárním klubu Rock café na Národní třídě za podpory neméně legendárních spolků jako jsou Kashmir 9:41 a Michaels Uncle! Už je tomu celých deset, co se Sakala, Simon a Wiking sešli na společné zkoušce v kultovní více >
KOMENTÁŘE: